Ježíšek s kytarou

2. srpna 2018 v 19:00 | Sloní pírko |  Ze sloního života


V sobotu 28.7.2018 jsem byla domluvená s kamarádem Ježíškem, že mu v ten den nafotím koncert, který se konal na náplavce na jednom parníku u Výtoně. Domluvila jsem si na ten večer ještě rande s jedním klukem (ano z lide.cz), vezmu tak dvě mouchy jednou ranou.

Než koncert začal seděla jsem už připravená s foťákem u stolu kousek od baru. Cinknul mi telefon. Napsal mi Burda. Prý má špatnou náladu kvůli bývalé přítelkyni a nemá co dělat. Chtěla jsem mu oplatit, jak za mnou večer přijel ten den, co mi zemřela babička, tak jsem mu řekla ať dorazí na koncert Ježíška a pokecáme. No jo, ale co teď s tím rande? Oběma se věnovat nemůžu. Tak jsem rande odvolala (do rubriky Seznamka toho mám stejně až až).

Burda přijel těstě po začátku koncertu. Dal si batoh na židli proti mně a došel nám pro piva. Jak se vrátil, tak jsme si ťukli a já se odebrala nafotit Honzíka. Honzík je Ježíškův kamarád a toho večera i jeho "předskokan". Po nafocení jsem se k Burdovi vrátila a rozebírali jsme věci, o kterých chtěl mluvit.

Když začal vystupovat Ježíšek, tak to bylo boží, protože Ježíšek prostě je BOŽÍ. Zpívala jsem si, alespoň půlku koncertu, protože jeho písničky už docela dobře znám za dobu, co jsme přátelé. Ježíšek je bývalí přítel mé spolužačky a můj kamarád od roku 2016. Za večer jsem udělala několik desítek fotek a myslím, že se to docela povedlo a Ježíšek bude mít z fotek radost. Koncert jsem si maximálně užila. Pivo, hudba, přátelé, voda, parník a výhled na Pražský hrad… co chtít víc?

Po koncertu jsme se s Burdou domluvili, že se půjdeme někam projít. Jako směr cesty se vybrala Letná. Přijeli jsme na Letenské náměstí a zamířili do Nonstopu na rohu u Čechovi ulice. Nechtěli jsme pít tvrdej, tak jsme vybrali Sangrii a ve vedlejším bufetu jsme si dali smažený sýr v housce (prasárna, ale doporučuju až půjdete někdy kolem). Cestou do Letenských sadů jsme si chrochtali nad tou dobrotou a došli jsme k nové cestě plné laviček. Nebyla jsem v sadech už nějaký ten pátek a oni nám tam stihli udělat bruslařský okruh s dráhou pro běžce a spoustou laviček. Když jsme šli cestou dál, tak jsme minuli několik houpaček, a to už jsem byla zamilovaná. Miluju taková krásná romantická místa bez lidí, teplý večer a houpačky.

Sedli jsme si se Sangrií na lavičku u cesty. Burda po chvilce hodil batoh na zem a lehnul si proti mně. Chytil upovídanou, a tak mi tam asi hodinu něco povídal a já poslouchala. Pouštěla jsem nám pak i písničky mích oblíbenců Cold Cold Nights. Sundala jsem si boty a šla pobíhat bosa na cestu po ještě teplém asfaltu z horkého dne. Burda zatím ležel na batohu a o něčem přemýšlel. Byl tak zamyšlený, že si skoro nevšiml mladého opilého páru, který kolem něj procházel, kdyby se nás nezeptali: "Čáu! Hele nevíte, kde sou tady ňáký trampolíny? Někde tu maj bejt.", s Burdou jsme zakroutili hlavou a řekli, že nevíme, což byla pravda, protože na téhle "nové" Letné jsme oba ten večer byli poprvé. Mladý pár ušel pár kroků dál od nás a najednou slečna kříčí: "Ty vole tady jsou!", nadzvedla jsem hlavu a vidím, jak tam oba skáčou jako vyšinutí. No jo vážně tam jsou! Tohle musím někomu říct. Vzala jsem telefon a začala hledat číslo na Appla. Podotýkám, že byla skoro jedna hodina ráno.

Apple je můj nejlepší gay kamarád.

Telefon dlouho vyzváněl až se najednou ozvalo ospalé "Noooo?". Chudinku Appla jsem probudila, protože šel druhý den do práce. Musela jsem mu, ale celá nadšená a opilá zavolat, že jsou na Letné trampolíny to pochopte. Alespoň on pro to pochopení má, jinak bych mu asi popravdě nevolala :D. S ospalým úsměvem mi vynadal a já mu zase popřála dobrou noc s tím, že na tu Letnou někdy půjdeme spolu.

Mezitím mladý pár už přestal trampolíny okupovat, tak jsem zvedla Burdu ze země a šla jsem blbnout. Burda si stoupnul proti mně a chvilku koukal, jak skáču. S tou Sangrií mi chvilku trvalo, než mi došlo, že kouká na to, jak mi skáče hrudník. Chlípník jeden :D. Burda si zatím lehl na vedlejší trampolínu a jen tak ležel. Asi čekal až mě to přejde. Kupodivu mě to přešlo docela brzy, a tak jsme se rozešli směrem domů. Já si nesla boty v ruce a užívala si poslední kroky po horké cestě. Těsně před koncem sadů se mi začalo chtít čůrat, tak jsem šla do křoví a světe div se, já si tentokrát šaty nepočůrala ani trochu, na rozdíl od minule :D.

Zase jeden krásný letní večer. Ať to léto trvá o 3 měsíce déle!

Vaše Sloní pírko

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama