Srpen 2018

Fotografův začátek

Pátek v 20:00 | Sloní pírko |  Ze sloního života


Z nudy jsem brouzdala po netu a… co tu nenajdu! Blog, který jsem založila, když mi bylo 14 let a dala jsem tam několik svých fotek z výletu. Dám vám sem pro pobavení pár ukázek z mích fotografických začátku :).

* cítí se pobaveně *














Vaše Sloní pírko

Můj život v prdeli

Pondělí v 10:17 | Sloní pírko |  Ze sloního života


Jde to se mnou teď pořádně z kopce, jako na horské dráze. Když jdu domů, tak se stavím u nás u Vietnamců a nakoupím blbosti, jako párky, sýr, brambůrky, zmrzlinu… a pak jdu domů. Doma si svléknu propocené oblečení a lehnu si s tím jídlem do postele a celé to spořádám. Takhle jsem za poslední dva měsíce přibrala 5,5 kilo!

Nebaví mě život o samotě a celkově to, jak je člověk na všechno sám a nemá si doma s kým povídat a ke komu si lehnout, nebo se svěřit. Tak ono, když k dnešnímu dni vážím 125,5 kila, tak kdo by to chtěl, takovou horu sádla? Všude vidím úšklebky a slyším poznámky na mou postavu a zasahuje mě to čím dál víc. Když jsem vážila ještě, tak kolem 90 kilo, tak po mě kluci docela šli a měla jsem vždy hezké kluky, ale dnes už na seznamkách oslovuju i ty co se mi nelíbí, jen abych nebyla sama. To, že jsem sex neměla asi rok a půl rozvádět nebudu, ještě by mě do kláštera chtěli jako řádovou sestru.

Vzala jsem si. Půjčku. V červnu jsem byla s maminkou na dvou dovolených po republice, sice jsem si to moc užila, ale utratila jsem peníze, které jsem neměla, a tak jsem si musela půjčit u nebankovní společnosti deset tisíc. Pak ještě dlužím mámě peníze za novou skříň a pár drobností což dohromady dělá cca osm tisíc. Utratila jsem i vratnou kauci mojí spolubydlící, které v říjnu končí smlouva a pokud ji nebude chtít prodloužit a bude se chtít stěhovat, tak nemám dalších deset tisíc, které bych jí měla vrátit. Celkově tedy potřebuju nějakých 28 000 Kč!!! Kde to mám sakra vzít?

Tak si teď domlouvám brigádu. Budu po večerech dělat servírku v jednom hotelu, kde se ještě budu muset s hosty bavit anglicky, což jsem nedělala od maturity. Kdy budu odpočívat, nebo si zařizovat, co potřebuju, nebo se vídat s přáteli o opravdu nemám tušení.

Jediné, co mě teď drží nad vodou je moje práce, protože jinak jsem asi úplně ve všem selhala. Celá moje životní situace se dá shrnout do jedné věty… Jsem v prdeli!!!

Je čas si přiznat, že jsem prostě kráva a můžu si za to sama a nikdo jiný, proto si zase jen já můžu pomoct.

Jak z toho ven? Další plán je následující…

  • Přestat brečet.
  • Chodit na brigádu, tak dlouho, dokud nesplatím dluhy.
  • Přestat už konečně žrát ty sračky.
  • Našetřit si na permanentku a začít zase pravidelně plavat.
  • Přestat se starat o chlapy do doby, než zhubnu, protože jedině pak se o mě nebudou zajímat jen hovada.

Držte mi palce ať se z toho neposeru. Musím to teď pár měsíců vydržet a vyhrabat se z těch sraček, protože jinak dopadnu hodně blbě. Sama si takhle podělat život… Pírko.. to jsi tomu dala…

Vaše Sloní pírko

Jak vyhnat Bernýho?

10. srpna 2018 v 16:44 | Sloní pírko |  Ze sloního života


Zase se mi o něm zdálo

Už sice nevím, co to bylo, ale vím, že se mi o Berným teď zdálo dvě noci za sebou. Nepsala jsem mu už pár týdnu a ani se o něj nijak aktivně nezajímám a nemluvím o něm, tak proč? Nevím, jestli ho neumí vymazat srdce, nebo hlava, ale pořád tu je. Asi bych už měla vyhledat odbornou pomoc, protože je jako stín, je pořád s vámi i když ho nevnímáte a nemůžete s tím nic dělat. Začíná mi to dost vadit a omezuje mě to. Nechci se v noci budit zpocená s tím, že jsem o něm zase měla "noční můru".

Berný už prosím odejdi a nech mě žít.

Snažím se sama sebe přesvědčit o tom, že už to skončilo, ale jako bych to sama sobě nechtěla věřit a něco mě k němu v myšlenkách pořád táhlo. Nějaké východisko, ale existovat musí!

Jak je možné, že někdo, kdo dva roky tvrdí, jak moc vás miluje, vás pak dokáže úplně odstranit ze života? Mám pocit, že mě doopravdy nikdy nemiloval, když já s tím mám problém ještě pět let po rozchodu. Někdy si říkám, že bych taky chtěla umět být tak chladná a zavřít mu dveře do mého života jednou pro vždy.

Jak jste se zamilovanosti dokázali zbavit vy?

Vaše Sloní pírko

Hrady CZ Rožmberk

6. srpna 2018 v 12:08 | Sloní pírko |  Ze sloního života


Na tenhle festival jsem se těšila celé léto. Už je to tradice, na kterou jezdíme s Šábou a jejími kamarádkami pár let. Šáby bratr má kousek od náměstí chatu v Rožmberku nad Vltavou. Chatu nám jednou v roce půjčuje, když je na kopci festival, a tak tam vždy jedeme na dámskou jízdu.

Z Prahy jsme vyjely kolem 17:00 a ve 21:00 jsme dorazily do cíle. Chata je stará, plná pavučina pavouků, ale to je nám jedno… lepší než stan. První večer jsme si otevřely víno a hrály hru Nikdy jsem. Spát se šlo docela brzo cca kolem 00:00.

V pátek jsme po snídani zamířily v plavkách ke splavu Vltavy. Ležely jsme u splavu na řasách, mávaly jsme na hezké vodáky a plavaly jsme mezi rybami. Po vodním osvěžení jsme se šly na chatu převléknout a šly na oběd do restaurace, kde jsem si dala kuřecí s česnekem na grilu a hranolky - výborné, jako vždy. Navečer přijela poslední účastnice do Krumlova, tak jsme ji jely vyzvednout. Cestou jsme z okna auta zdravily vodáky hlasitým "Ahoooj!" a všichni na nás mávali :D. Večer jsme vyrazily na kopec na festival. Nejlepší z celého večera byl koncert Marpa a Trouble gang. Zpívala jsem celý koncert a myslela jsem, že druhý den nebudu moct ani mluvit :D. Poslední akcí večera byla after party od Jack Danielse. Na chatu jsme se vrátily až ve 3:00.

Sobota pro nás začala až v 11:00 a probudily jsme se se vzhledem zombie :D. Snídaňo-oběd jsme si daly až ve 12:00. Po obědě jsme se válely a pak šly na oběd. Těstoviny byly senzační a ještě jsme si je musely nechat zabalit sebou, protože to byla porce "Jako pro koňa". Zpátky na chatě jsme si na xichty namalovaly obličej a vyrazily zase na kopec. Tentorát jsem si na kopci nechala dát tetování na 6 dní na nohu a koupila jsem si na památku krásný náramek z oceli na ruku. Ochutnala jsem tam, langoše se zakysanou smetanou a Bramloše - doporučuju si to dát, až to někde potkáte. Holky se nechaly zlákat na Iqos, takže mají taky něco na "památku". Nejlepší koncert pro mě byli Mandrage a hřebem večera byli Divokej Bill. Holky se vyfotily s jedním členem z Divokého Billa a zbytek večera jsme byly zase na afterparty. V posteli jsem byla zase ve 3:00 :D.

Neděle byla už jen ve znamení balení věcí a pak cesty domů. Pro mě to byl nejlepší zážitek z léta stejně, jako minulý rok. Těším se zase na ten příští.

A co vy? Kam jezdíte na festivaly?

Vaše Sloní pírko





Prokletí holubem 2.

4. srpna 2018 v 19:00 | Sloní pírko |  Seznamka


S Ondrou jsem se seznámila... chvilka napětí… na lide.cz. Byl vysoký snad dva metry a hrozně hubený. Vedle sebe jsme vypadali jako buřtík a párátko. Rande jsme si domluvili na 1. máje. Přišel v kšiltovce, černém tričku s potiskem, a "3/4ťákách". Pamatuji si, že měl myslím na pravé paži tetování, ale to není podstatné.

Šli jsme se projít do parku Grébovka. Říkala jsem si, že i kdyby se mi nelíbil, tak alespoň dostanu pusu a neuschnu. Ondra sice nevypadal špatně, ale z nosu mu koukala zelená koule, která chtěla jen vyletět ven - prokletí holubem. Během schůzky taky někam odletěla, ale to jsem nějak nepostřehla :D.

Procházeli jsme se parkem a nedaleko nás bylo několik rozkvetlých třešní. Říkám mu: "Hele koukej třešně.", napjatě jsem čekala až dostanu pusu. On se podíval směrem k třešním a všimnul si, že se u nich někdo fotí a prohlásil: "No jo… a jak se u toho trapáci ještě fotěj ne?" a šel v klidu dál. Takže bylo rozhodnuto, uschnu.

Prošli jsme Grébovkou na Vršovické náměstí a domluvili jsme se, že zajdeme někam na jídlo. Před restaurací Ondra vytáhnul peněženku a zjistil, že nemá žádné peníze a má jen platební kartu. Šli jsme tedy k bankomatu, že si vybere peníze. Čekala jsem opodál a pozorovala ho, jak se u výběru kroutí a nadává. Vrátil se ke mně s tím, že se moc omlouvá, ale bankomat mu peníze nechce vydat. Já jsem odmítala dotovat oběd ze svého, když jsem měla kapesné asi 200 Kč týdně, tak jsme to "zabalili" a rozloučili se.

Uschnu a ještě bych měla zaplatit oběd + ten holub. To už bylo trochu moc.

Přeju Vám ať máte lepší rande, než jsme mívala já.

Vaše Sloní pírko

Ten kluk smrdí..

3. srpna 2018 v 20:00 | Sloní pírko |  Ze sloního života


Můj další vztah v roce 2014 trval jen pár měsíců, ale i tak se tu s vámi o něj chci podělit.

Po rozchodu s Berným jsem na tom pořád nebyla dobře, a tak jsem na začátku roku 2014 začala hledat odreagování na seznamkách. Kde jinde…

Na Badoo jsem tenkrát poznala Kloubka.

Kloubek je vysoký asi dva metry, je docela oplácaný má světlé blond vlasy a vážně není krasavec.

Byl na mě milý a dokázal si se mnou psát o všem, co mě napadlo. Psali jsme si několik týdnů a Kloubek mě začal vyzývat, abych s ním šla na schůzku. Bylo fajn si s ním povídat, ale schůzka? Vždyť je tak divnej… a to tu byl ještě bonbonek ve formě jeho přítelkyně. Když jsem se ho ptala, co by na to řekla jeho přítelkyně, že jde s jinou holkou na schůzku, tak odpověděl "Co oči nevidí, to srdce nebolí.", prostě normálka, že jo.

Nevím, kde se ve mně zrodil ten blbej nápad, ale já na to setkání po několika dnech přemlouvání fakt šla. Nedokážu si vybavit, kde jsme to spolu byli na první schůzce a ani co jsme dělali, ale vídali jsme se čím dál častěji. Bydleli jsme kousek od sebe, a tak nebyl problém se jednoduše sebrat a za pár minut stát vedle sebe. Dá se říct, že se z nás stali kamarádi. Ty kamarádi, kteří se občas drží za ruce, sedí si na klíně nebo si dají pusu. Postupem času mi začalo docházet, že mi chybí přítomnost někoho, komu by na mě záleželo a Kloubek mi to částečně nahrazoval.

Osud tomu asi tak chtěl, a tak jsme spolu jednoho večera skončili v posteli. Nebylo to nic moc, abych byla upřímná, ale kdo to čas od času nepotřebuje…

Kvůli postelovým hrátkám jsme se začali scházet skoro pravidelně a z kamarádů se stali spíš kamarádi s výhodami. Sice mi vadilo, že se mnou podvádí svou přítelkyni, ale na druhou stranu… co oči nevidí, to srdce nebolí?

Celá tahle aféra se táhla odhaduju, tak dva měsíce než to jeho přítelkyně zjistila. No zjistila… on jí to někdo řekl, ale do dnes nevím kdo. Kloubek mi říkal, že jí někdo poslal kopie naší konverzace, takže si myslím, že mu někdo z jeho známých naboural profil na Facebooku.

Rozešli se.

Já byla sama.

On byl sám.

Rozchodu nelitoval, protože to mezi nimi už delší dobu nefungovalo. Tak jsme v našem postelovém románku pokračovali dál a mimo to jsme spolu občas šli někam na pivo, nebo se projít. Někde mezi tím vším se z nás stal pár. Mělo to, ale chybu. Já se mu líbila a myslím, že mě měl pořád radši a radši a možná mě pak i miloval, ale já ho pořád brala jen jako kamaráda, který mě nepřitahuje, ale občas mě uspokojí v posteli.

Když už mi pomáhal se stěhováním a dokonce znal i mé rodiče, tak jsem se lekla a přišlo mi to moc vážné. Musím to nějak skončit. Ale jak?

Byli jsme na návštěvě v domě mích rodičů. Moje máma byla tenkrát někde pryč a byl tam jen můj táta. Udělal nám večeři a všichni jsme si sedli ke stolu. Táta začal něco vyprávět a pak uprostřed věty začal něco čuchat a dal si vidličku s jídlem od úst. Něco tam strašně smrdělo. Já už přesně věděla, co to smrdí a chtěla jsem se začít smát, ale udržela jsem se. Po večeři jsme uklidili nádobí ze stolu a já ho dávala do myčky. Otočila jsem se a vidím, že Kloubek sedí sám u stolu a táta někam zmizel. Šla jsem ho hledat. Našla jsem ho v chodbě, jak tam běhá se sprejem proti pachu, kterej je normálně na záchodě. Věděla jsem, co se děje, ale nedalo mi to "Co to děláš?" zeptala jsem se táty a ten odpověděl "Nezlob se na mě, ale jemu strašně smrděj nohy, tak jsem mu dal boty za dveře" a mával si rukou před nosem. Měl pravdu. Vždycky mu strašně smrděly nohy, ale ten večer to bylo fakt vydatné.

Protože byl pátek, tak jsem se rozhodla u táty zůstat a přespat tam. Doprovodila jsem Kloubka ke dveřím a poděkovala mu za večer. Když odešel, tak jsme s tátou větrali chodbu dobré dvě hodiny :D. U televize mi pak táta řekl, že si myslel, že ženy jsou s muži, které je přitahují svým "pachem", ale v tomhle mě vážně nechápe :D.

Normálně tohle nedělám, ale potřebovala jsem se s Kloubkem rozejít, tak jsem mu napsala ještě v ten večer zprávu, že by jsme se měli rozejít. Psala jsem mu, takové ty klasické kecy, jako že teď nejsem připravená, že si zaslouží někoho lepšího, a že nejsem ta pravá. Nebyl schopný to pochopit a pořád ze mě chtěl vytáhnout praví důvod, tak jsem mu napsala "Protože smrdíš...", na odpověď jsem nečekala. Ona vlastně žádná odpověď myslím ani nepřišla a Kloubek rovnou ukončil konverzaci. Do dnes se se mnou nebaví a má mě za pěknou krávu, ale budu upřímná.. já tenkrát ta kráva fakt byla.

Za jedno jsem mu, ale vděčná. Pomohl mi se dostat z těch nejhorších stavů z rozchodu s Berným. Nebýt jeho, tak jsem dnes buď dva metry pod zemí, nebo někde, kde jsou mříže v oknech a lidé tam chodí na terapie.

Nebyla jsem vždy svatá, ale tady mě mrzí, že jsem byla opravdu zlá.

Kloubku promiň.

Sloní pírko

Ježíšek s kytarou

2. srpna 2018 v 19:00 | Sloní pírko |  Ze sloního života


V sobotu 28.7.2018 jsem byla domluvená s kamarádem Ježíškem, že mu v ten den nafotím koncert, který se konal na náplavce na jednom parníku u Výtoně. Domluvila jsem si na ten večer ještě rande s jedním klukem (ano z lide.cz), vezmu tak dvě mouchy jednou ranou.

Než koncert začal seděla jsem už připravená s foťákem u stolu kousek od baru. Cinknul mi telefon. Napsal mi Burda. Prý má špatnou náladu kvůli bývalé přítelkyni a nemá co dělat. Chtěla jsem mu oplatit, jak za mnou večer přijel ten den, co mi zemřela babička, tak jsem mu řekla ať dorazí na koncert Ježíška a pokecáme. No jo, ale co teď s tím rande? Oběma se věnovat nemůžu. Tak jsem rande odvolala (do rubriky Seznamka toho mám stejně až až).

Burda přijel těstě po začátku koncertu. Dal si batoh na židli proti mně a došel nám pro piva. Jak se vrátil, tak jsme si ťukli a já se odebrala nafotit Honzíka. Honzík je Ježíškův kamarád a toho večera i jeho "předskokan". Po nafocení jsem se k Burdovi vrátila a rozebírali jsme věci, o kterých chtěl mluvit.

Když začal vystupovat Ježíšek, tak to bylo boží, protože Ježíšek prostě je BOŽÍ. Zpívala jsem si, alespoň půlku koncertu, protože jeho písničky už docela dobře znám za dobu, co jsme přátelé. Ježíšek je bývalí přítel mé spolužačky a můj kamarád od roku 2016. Za večer jsem udělala několik desítek fotek a myslím, že se to docela povedlo a Ježíšek bude mít z fotek radost. Koncert jsem si maximálně užila. Pivo, hudba, přátelé, voda, parník a výhled na Pražský hrad… co chtít víc?

Po koncertu jsme se s Burdou domluvili, že se půjdeme někam projít. Jako směr cesty se vybrala Letná. Přijeli jsme na Letenské náměstí a zamířili do Nonstopu na rohu u Čechovi ulice. Nechtěli jsme pít tvrdej, tak jsme vybrali Sangrii a ve vedlejším bufetu jsme si dali smažený sýr v housce (prasárna, ale doporučuju až půjdete někdy kolem). Cestou do Letenských sadů jsme si chrochtali nad tou dobrotou a došli jsme k nové cestě plné laviček. Nebyla jsem v sadech už nějaký ten pátek a oni nám tam stihli udělat bruslařský okruh s dráhou pro běžce a spoustou laviček. Když jsme šli cestou dál, tak jsme minuli několik houpaček, a to už jsem byla zamilovaná. Miluju taková krásná romantická místa bez lidí, teplý večer a houpačky.

Sedli jsme si se Sangrií na lavičku u cesty. Burda po chvilce hodil batoh na zem a lehnul si proti mně. Chytil upovídanou, a tak mi tam asi hodinu něco povídal a já poslouchala. Pouštěla jsem nám pak i písničky mích oblíbenců Cold Cold Nights. Sundala jsem si boty a šla pobíhat bosa na cestu po ještě teplém asfaltu z horkého dne. Burda zatím ležel na batohu a o něčem přemýšlel. Byl tak zamyšlený, že si skoro nevšiml mladého opilého páru, který kolem něj procházel, kdyby se nás nezeptali: "Čáu! Hele nevíte, kde sou tady ňáký trampolíny? Někde tu maj bejt.", s Burdou jsme zakroutili hlavou a řekli, že nevíme, což byla pravda, protože na téhle "nové" Letné jsme oba ten večer byli poprvé. Mladý pár ušel pár kroků dál od nás a najednou slečna kříčí: "Ty vole tady jsou!", nadzvedla jsem hlavu a vidím, jak tam oba skáčou jako vyšinutí. No jo vážně tam jsou! Tohle musím někomu říct. Vzala jsem telefon a začala hledat číslo na Appla. Podotýkám, že byla skoro jedna hodina ráno.

Apple je můj nejlepší gay kamarád.

Telefon dlouho vyzváněl až se najednou ozvalo ospalé "Noooo?". Chudinku Appla jsem probudila, protože šel druhý den do práce. Musela jsem mu, ale celá nadšená a opilá zavolat, že jsou na Letné trampolíny to pochopte. Alespoň on pro to pochopení má, jinak bych mu asi popravdě nevolala :D. S ospalým úsměvem mi vynadal a já mu zase popřála dobrou noc s tím, že na tu Letnou někdy půjdeme spolu.

Mezitím mladý pár už přestal trampolíny okupovat, tak jsem zvedla Burdu ze země a šla jsem blbnout. Burda si stoupnul proti mně a chvilku koukal, jak skáču. S tou Sangrií mi chvilku trvalo, než mi došlo, že kouká na to, jak mi skáče hrudník. Chlípník jeden :D. Burda si zatím lehl na vedlejší trampolínu a jen tak ležel. Asi čekal až mě to přejde. Kupodivu mě to přešlo docela brzy, a tak jsme se rozešli směrem domů. Já si nesla boty v ruce a užívala si poslední kroky po horké cestě. Těsně před koncem sadů se mi začalo chtít čůrat, tak jsem šla do křoví a světe div se, já si tentokrát šaty nepočůrala ani trochu, na rozdíl od minule :D.

Zase jeden krásný letní večer. Ať to léto trvá o 3 měsíce déle!

Vaše Sloní pírko