Všechno zlé je pro něco dobré

17. července 2018 v 17:24 | Sloní pírko |  Ze sloního života
V bývalé práci, kde jsem ještě schvalovala půjčky, jsem potkala kolegyni Lunu. Luna z mého příchodu do práce byla ze začátku nesvá. Už první den mi pohledem dávala najevo svoje "sympatie", asi abych věděla, že z nás kamarádky teda určitě nebudou. Držela jsem si od ní odstup. Asi po měsíci jsem tam jednou přišla a na nohách jsem měla úplně mokré boty, protože ten den pršelo. Nechtěla jsem mít na nohách celý den chladné boty, tak jsem si je pod stolem sundala. V ten den mi přišla od Luny úplně první zpráva na firemním chatu: "Můžeš si ty boty zase obout prosím?!". No asi jsem zasmradila kancelář a nevšimla si toho :D. Když si přidám k téhle zprávě ještě ty její pohledy, tak mám v hlavě jen jedinou otázku "Co je to sakra za píču?" :D.

Na tuhle práci mě zaškolovala Ginger, protože odcházela a já ji tu měla nahradit. Když měla Ginger poslední den, tak nás pak čekala rozlučka, kde byli její nejbližší kolegové a taky já s Lunou. Celý večer jsem se Luně vyhýbala, ale nemůžu říct, že bych se bavila špatně. Vždy bylo s kým mluvit a co pít. Dostala jsem chuť si zatancovat (rozlučka se konala v restauraci spojené s diskotékou), tak jsem šla na parket mezi ostatní kolegy a kolegyně. V kruhu kolegů na parketu stála i Luna, ale už jsem v sobě měla pár (rozumějte opravdu jen dvě) piv, tak jsem ji dokázala úspěšně ignorovat. Jak večer plynul, tak postupně kolegové z kruhu odpadávali, nakonec jsem tam (nečekaně) zůstala jen já s Lunou. Začali hrát písničku It`s my life a na tu se tedy stát nedá. Začaly jsme s Lunou tancovat jako o život a postupně se k nám začali přidávat další i cizí lidé a my tak vlastně roztancovaly celou hospodu. Měly jsme z toho radost, což bylo vidět na našich pohledech, kdy jsme se jedna na druhou usmívaly asi úplně poprvé. Po hodině už z nás pěkně lilo, tak jsme se sebraly a šly SPOLU na cigáro. Daly jsme se do řeči a zjistily jsme, že ta druhá není zase taková kráva :D.

Následovalo několik firemních akcí i večírku a z nás se staly opravdu dobré kamarádky. Říkaly jsme si snad všechno a chodily spolu všude možně i mimo práci na různé akce. Dokonce jsme měly mezi sebou, něco jako svou "řeč" a oslovovaly jsme se slečna Luna a slečna XY a z legrace jsme si ve firmě vykaly, protože si jinak celá firma tykala. Díky ní mě opravdu bavilo do té práce chodit, i když náplň práce tak zábavná nebyla. Byla jsem šťastná, že poprvé v životě mám v práci opravdu kamarádku.

V dubnu 2018 měla mít Luna oslavu narozenin a chtěla tam mít výzdobu, kterou by pro ni někdo udělal jako překvapení. Jednoho únorového večera jsem s Lunou seděla v baru na koktejlu a ona se mi zmínila o svém plánu a o tom, jak jí s tím už pomáhá Ginger a její spolubydlící. Navrhla jsem Luně, že kdyby chtěla, tak jí ráda objednám pár věcí z Aliexpressu na tu oslavu, aby to neměla tak drahé. No, a aniž bych si to plánovala, tak jsem v tom najednou byla taky. Luna mi řekla, že mě zkontaktuje s Ginger (s kterou jsem se do té doby tolik nebavila) a že si to můžeme naplánovat spolu. Mám Lunu ráda a je to moje kamarádka, tak jsem si řekla, že do toho půjdu - chyba.

Jeden večer jsem věnovala tomu, že jsem vyhledávala dekorace na narozeninovou oslavu, pak jsme se s Ginger domluvily, že se sejdeme, abychom to naplánovaly a objednaly. Plán zněl tak, že mi s Ginger objednáme výzdobu a Luna si zajistí prostor. Myslely jsme si, že to Luna udělá v jednom klubu, kde je samostatná místnost, jako salónek, a tak bude dost místa. Objednaly jsme s Ginger asi 35 balonků, frkačky, masky na focení, světýlka, konfety… fakt hodně věcí a vyšlo nás to asi na 600 Kč. Jak jsme to plánovaly, tak nás to začalo bavit a začaly jsme si rozumět. Notovaly jsme si v tom, že nás do toho Luna uvrtala, když jsme vlastně ani jedna sama od sebe nechtěly, ale Luna je kamarádka, tak jí tu radost nemůžeme zkazit. Večer se dost protáhnul i prolil alkoholem, ale já toho dne získala novou kamarádku.

V průběhu března mi začala chodit oznámení do schránky, a tak jsem každou chvilku byla na poště vyzvedávat věci na oslavu a strávila tak kus života ve frontách. Pořád jsem měla na paměti, že je Luna kamarádka a dělám to pro ni.

Jednou jsem v práci měla společnou směnu s Lunou a ta mi řekla, že v tom klubu, kde to původně plánovala, to dělat nechce, protože je možný, že by tam přišel někdo z její minulosti, s kým se nemusí vidět, a tak je potřeba najít nové místo na oslavu. Pronesla jsem tehdy něco ve stylu, že se mi to sice nelíbí, ale smířím se s tím. Tuhle nadsázku Luna nevzala a vzala to dost špatně, protože je to přece JEJÍ oslava, tak jak já můžu mít problém s prostorem?! To, že jsme s Ginger naplánovaly výzdoby do jiných prostor ji vůbec netrápilo, vždyť to je přece naše starost…

Věnovala jsem se tedy další dvě hodiny v práci hledání klubů a salónků, kde by to mohlo být a odpovídalo by to jejím nesplnitelným nárokům, jako dopravní dostupnost, brzká otevírací doba, styl hudby, taneční parket… nebylo toho zas tak málo. Našla jsem asi 5 klubů a Luna si je napsala s tím, že to s ní Ginger oběhá a zjistí se, kde by oslava mohla být. Z vybraných klubů si Luna nakonec nic nevybrala, protože nic nesplňovalo její přesné ideály a představy.

Vzpomněla jsem si ještě tedy na další dva kluby, kde by se mohlo Luně líbit. Hned další víkend jsme se na jeden z nich šly s Lunou podívat. Tentokrát se jí nelíbilo, jakou hudbu tam v soboty večer hrají. Do dalšího klubu se už šla Luna podívat sama, ještě ten den mi psala, jak se jí to líbí a jak je nadšená. Pak mi automaticky napsala datum, kdy to bude a ať to tam jdu teda zarezervovat. Vyvalila jsem oči na chat v telefonu "Já?", tázala jsem se v odpovědi. Luna se jala vysvětlení, že mám klub přece zastávku pod barákem, tak proč bych to jako nemohla rezervovat já! Ani se nenamáhala se slovem prosím, nebo s myšlenkou, že mám taky jiné plány, než jí to tam jít zarezervovat (věnovala jsem už několik hodin svého času objednáváním věcí, chozením na poštu a hledáním klubu, ale to bylo asi málo). Ač docela nerada, tak jsem s tím zase souhlasila a napsala jsem Luně, že to v pondělí půjdu rezervovat.
O víkendu jsem byla u rodičů na návštěvě a úplně jsem to vypustila z hlavy.

V pondělí ráno jsem přišla do práce, kde už za stolem seděla Luna. "Dobrý den, slečno Luno", místo obvyklé odpovědi, Luna jen nadzvedla hlavu a prohodila ledabylé "Čáu". Už mi bylo jasné, že je zle. Luna se zeptala, jestli jsem ten klub zarezervovala, odpověděla jsem, že jsem zapomněla, ale že se tam zastavím, jak odjedu z práce domů. Luna řekla, že to není potřeba a koukala někam pod stůl. Zeptala jsem se: "Takže oslava nebude?", odpověděla: "Ne zrušila jsem to.", a podívala se naštvaně na mě. Jako důvod z ní vypadlo, že se jí nelíbil můj přístup a nemá z toho dobrý pocit, tak raději celou oslavu asi pro 15 lidí zrušila a nic nebude. Takže celé to plánování, můj čas i snahu a čas Ginger poslala do kytek kvůli špatnému pocitu? Tohle kamarádka nedělá.

Od Ginger jsem se později dozvěděla, že jí Luna psala ještě o víkendu s tím, že to asi zruší, ale mě to řekla až v pondělí ráno. Proč?
V pátek večer je ještě v pohodě a píše, jak se na to těší a pak konec. Ginger byla na Lunu naštvaná snad víc než já a napsala jí, že si myslí, že se zachovala hloupě a sobecky. Takovou ránu na své ego Luna nerozdýchala a přestala se s Ginger úplně bavit, a to spolu byly dobré kamarádky mnohem déle,než Luna se mnou.

Vztah mezi mnou a Lunou se ten týden úplně otočil. Zmizela naše společná "řeč" i přezdívky. Z kamarádky mě sesadila zpátky na kolegyni a byla jsem dobrá jen, když potřebovala, něco k ovládání tiskárny. Na mé "místo" pasovala naši kolegyni, kterou přezdívám, jako slečnu Hororovou pro její neustálé změny nálad a nesnesitelnou povahu. Když si Luna myslí, že ztratit dvě kamarádky a nahradit je nevyrovnanou a nesnesitelnou třicátnicí je výhra, tak jí to přejme.

Já před nedávnem přestoupila do nové práce a od té doby s Lunou nejsem vůbec v kontaktu a paradoxně mi vůbec nechybí. Tohle se, ale nedá říct o mě a o Ginger. Díky této události jsem získala dobrou kamarádku, s kterou se vidíme alespoň jednou do měsíce a ještě si "nadáváme", že je to málo. Myslím, že kdyby Luna nechtěla, abych s Ginger udělala tu oslavu, tak by jsme se nikdy nezačaly tak bavit. Je pravda, že všechno zlé je pro něco dobré :).

Vaše Sloní pírko
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama